Half-Life 2
Skoro po týdnu čekání, kdy už všichni, co si objednali HL2 přes Steam, měli často dohráno, mi domů konečně přišla obálka s mou vlastní kopií. Neváhal jsem a jal jsem se instalovat...
Hry:
6 ženichů a 1 navíc - adventura
Cossacks: European Wars - Zpátky do minulosti!
Divoké kmeny - online hra
Call of Cthulhu: Dark Corners of the Earth
Vampire the Masquerade: Bloodlines
Defcon (Everybody dies)
Northland
Patří do série: Herní recenze
Na 5 CD se nalézá Half-Life 2 a Counter-Strike: Source, který tentokrát supluje multiplayer. Už při instalaci jsem narazil na jeden nepříjemný problém. Pokud se rozhodnete instalovat HL2 bez CS: Source, dočkáte se při instalaci ze 4. CD nemilého hlášení o chybě a ukončení instalace. Nemá cenu teď rozebírat, proč se tomu tak děje, každopádně si budete muset nainstalovat i CS: Source.
Nároky
Po instalaci ještě musíte aktivovat hru přes systém Steam. Připojení přes internet, Steam account a originální CD-key je tedy jedinou legální cestou, což představuje jistou diskriminaci hráčů bez internetového připojení.
Nuže nakonec se vám snad podaří hru nainstalovat a můžete se pustit do hraní, abyste zjistili, jak vám to pošlape. Abych to tak nějak shrnul, čím víc RAMek a paměti na grafice máte, tím lépe. Může Vám sice připadat, že se hra nehorázně seká, ale to je právě nedostatkem výše zmíněného. Jakmile se nahrají textury a další serepetičky, hra běží naprosto plynule a rozdíl ve výkonu mezi maximálními a minimálními detaily je vcelku mizivý. Díky tomu jsem si mohl zahrát HL2 na plné detaily v 1024*768 víceméně bez problémů a o CS:S to platí dvojnásob (na Athlonu 2500+ / 512 MB RAM / GeForce5200FX 128MB).
Minimální požadavky představuje CPU 1.2Ghz, 256 MB RAM a DirectX 7 kompatibilní karta. Nejsem si teď jistý, jestli je GeForce1 DX7 kompatibilní, ale stejně mají dnes všichni hráči alespoň GeForce2 a s tou by neměl být problém. Tedy až na nízké detaily. Source engine je sice opravdu vyladěný, ale tolik zas asi ne :).
První věc, které si na snad na každém titulu hráč všimne, je grafické zpracování. Hned na začátku je třeba říct, že Source engine se v otázce grafické dokonalosti nemůže s Doom3 enginem rovnat, a to i přes to, že v D3 všechny ty úžasné efekty nevidíte, protože je všude tma jak v pytli. Ne, že by vypadal tak šeredně, to vůbec ne, ale ty textury... Ony vypadají opravdu dobře, ale jen do té doby, než se ke stěně přiblížíte na 2 metry a blíž. Pak už zíráte na jakousi tečkovanou mozaiku, která vypadá snad ještě o něco hůř, než textury v HL1. No, nikdo vás sice nenutí chodit tak blízko, ale stejně si toho dříve nebo později všimnete. HL2 ovšem vítězí, co se týče shaderů, hlavně pak efektů skla (především zvlněné sklo je opravdu pěkné), skal a vody. A samozřejmě HL2 engine představuje revoluci v mimice NPC.
Málem úžasná story
No ale ať nežeru, vrhneme se na příběh :).
Vše začíná příjezdem do City 17, do kterého cosi brblá Gman. Moc jsem ho neposlouchal, přece jen se nahrávaly textury a nějak mu nebylo při tom trhání rozumět, ale jistě to bylo velice filosofické. Ještě na nádraží narazíte na několik dezorientovaných chudáků, kteří vám poskytnou obrázek o tom, jak zajímavý je život v City 17 (tj. stanné právo a buzerace s brainwashingem na každém kroku). Při prohlídce si vás dovedou na výslech a... z onoho vojáka se vylíhne Barney, securiťák z HL1. Moc dlouho se ale nezdržíte a budete se muset beze zbraně vydat na útěk do základny odporu, vedené Dr. Kleinerem (jeden z vědců v HL1), který chová jako domácího mazlíčka headcraba a testuje si teleport. Tady také poprvé potkáte Alyx Vance, která vypadá opravdu dobře, ale na to, na jak drsnou holku si hraje, se na ní dle mého názoru autoři až příliš vyblbli s mimikou a gesty. Následuje porucha teleportu a akce. Barney vám na cestu symbolicky hodí páčidlo.
Na takovéto rádoby oduševnělé momenty narazíte docela často. Jsem vcelku přesvědčen, že 95% hráčů z nich bude nadšená, já ale nejsem. Nemůžu si pomoct, možná jsem něco špatnýho sněd, ale na mě většina z nich působí tak vyumělkovaně, že mi to od autorů přijde až jako drzost. Samozřejmě jsou tu světlé chvilky, a ve výsledku je z celého povstání vlastně taková báječná show. Ano, společníci tu sice umírají, ale sotva jsou mrtví, odněkud přiběhne celý nový squad a všichni celí nadržení, že bojují s Gordonem Freemanem, běží vstříc kulce (tohle není narážka na umělou inteligenci, k tomu se dostaneme za chvíli). No, ale dá se to: alespoň máte pocit, že se pořád něco děje. Až na část s buginou a vznášedlem je příběh originální a náplň hry relativně rozmanitá.
Co je špatného na vznášedle a bugině? V zásadě nic. Jízda na vznášedle je slušná zábava a občas je přerušena nějakou akční nebo fyzikální vsuvkou a první hodinu je to docela zábava. Ale sakra, jezdit kanály, jejichž architektura jasně napovídá, že jsou tu jen kvůli vám, déle než hodinu? Zas až TAK úžasná zábava to není a ani připevněná pulsni rifle to nevylepší.
Víceméně to samé platí i o bugině, až na to, že jízda je přerušována akčnějšími vložkami, takže je dynamičtější a příležitostný nášup logických hádanek osvěžující. Obě vozidla mají sice na kapotě zbraň, ale během hraní jsem její přítomnost neshledal zajímavou.
Mezi vznášedlem a buginou leží také část zvaná Ravenholm, o které se mluvilo jako o ráji pastí. Nuže jsou tu, ale především představuje Ravenholm jakousi hororovou vsuvku plnou zombíků, která strčí do kapsy Dooma 3 vcelku v pohodě. Škoda jen, že se zombie v některých místech refreshují. Touto částí vás také provází otec Grigori, šílený kněz, který vám daruje brokovnici.
Arzenál
Zbraní je o něco méně, než v předchozích dílech a mají i méně módů střelby. Po páčidle dostanete pistoli, která relativně rychle střílí ale přesnost nic moc, SMG, které střílí opravdu rychle, ale ze začátku skoro nic netrefíte a taky mám pocit, že docela rychle žere náboje. Mimo to má granátomet. Následují klasické granáty, které můžete hodit (se zpožděním), nebo nechat kutálet na krátkou vzdálenost, přesná a silná magnum a poměrně univerzální pulsní puška (Sekundární mód metá po nepřátelích energetické výboje, které vypaří všechno, co zasáhnou a ještě se pak chvíli odrážejí od stěn.).
Brokovnice je tentokrát bohužel jen na 6 nábojů (dvojitá střelba možná), sniperku tu opět nahrazuje kuše se zoomem, do které je ovšem zoufale málo nábojů a nemáte ani moc šanci zamířit. Raketomet je docela veselou hračkou, laserové navádění střel funguje opravdu skvěle a užijete si s ním dost zábavy. Akorát do ničeho není dost nábojů :). Novinkou jsou nějaké aliení feromony, díky kterým můžete ovládat potvůrky zvané Ant Lions. Moc dlouho se s nimi ale nevyblbnete, po 1 nebo dvou kapitolách už prostě nikde na žádné nenarazíte, což považuji za docela vážnou chybu.
Tou poslední a nejzajímavější hračkou je gravity gun. Ta ovšem není zbraní sama o sobě. Můžete s ní přitahovat k sobě různé předměty, za kterými se můžete krýt, nebo je vystřelovat proti nepřátelům, což je ve většině případů smrtící. Jenže na ně přes držený objekt vůbec nevidíte, takže vyjma pilových kotoučů v Ravenholmu nemá cenu jít proti přesile s gravity gunem, za to je poměrně užitečná proti sentry guns, kde jde hlavně o to shodit je na zem. Jinak se s ním ale skvěle vyblbnete a v závěrečné fázi hry pak ještě o něco víc. Mimo to je užitečný při různých hříčkách s fyzikou a na uvolňování cesty, protože co se nedá přímo zvednout, se dá s jeho pomocí alespoň odtlačit. No a když pořád mluvím o té fyzice...
Fyzika za všechny prachy
... tak bych o ní taky měl něco říct. Nejvhodnějším slovem pro vystižení kvalit fyzikálního enginu je slovo „nejlepší“. Pokud se vám to nezdá, přidejte před něj slovo „suverénně“. Fyzika v HL2 je totiž opravdu suverénně nejlepší, jakou dnes můžete vidět. Nechybí málo, aby stačilo slovo „dokonalá“. Prostě a jednoduše, fyzika je to, co dělá z HL2 lepší než dobrou hru. Většina objektů v herním světě se dá uchopit a hodit, všechny se po nějaké době rozbijí, všechny něco váží, a všechny se chovají tak, jak mají. Hozená papírová krabice ve vzduchu hned zpomalí, plastové barely se drží za každou cenu u hladiny, dřevěné věci se na ní houpají tak dlouho, dokud na ně neskočíte atd. atd...
Design map je poměrně kvalitní, ale v určitých místech sklouzává k jednoduchosti a místy dokonce narazíte na tak pitomou chybu, jakou je totálně slepá ulička (dům uprostřed silnice).
Zvuky a hudba mi zrovna nesedly. Pokud se vám líbil soundtrack Half-life 1, bude se vám líbit i hudba v HL2. Zvuky jako takové jsou průměrné, část je dokonce převzata z prvního dílu. To je poměrně standardní kvalita, ale přece jen je rok 2004.
Umělá Inteligence
Hm, tak co jsem ještě neshrnul? Ó ano, sliboval jsem rozebrat AI. Takže asi takto: Samotná AI je dost průměrná, jen vojáci se kryjí za překážkami. Že by udržovali nějaké formace nebo se snažili útočit z více stran, to se opravdu říct nedá. Chovají se individuálně, umějí několik triků, které z nich dělají poměrně obtížné cíle, ale shrnuto a podtrženo jsou mariňáci z HL 1 větší výzvou. Pak jsou tu ještě těžkooděnci. Mají pulsní rifle a slušnou odolnost. Naopak třeba zombie kromě toho, že jsou o něco odolnější, jsou také o něco chytřejší. Pokud je mezi zombií a vámi nějaký větší předmět, zombie ho po vás kopne a má, potvora, tendenci se trefovat. Schopnost něco po vás mrštit ovládá i Ant lion guard, což je prakticky přerostlý ant lion. Chováním připomíná býka a vzhledem k odolnosti a síle se dá považovat za menšího bosse.
Headcrabů jsou zde 3 druhy: klasický, rychlý a jedovatý. Klasického všichni znáte, rychlý připomíná pavouka a jedovatý headcrab je taková černá chlupatá verze toho rychlého, která vám kousnutím pouze sníží životy na 1 a HEV do vás začne pumpovat antidotum. Ten jedovatý moc inteligence nepobral, několikrát se mi stalo, že jsem mu zíral ze 2 metrů do očí a než aby skočil, tak se pořád plížil směrem ke mně, jako bych tam snad nebyl. No a ti rychlí jsou rychlí, malí a tudíž nesmírně protivní :). Díky novým headcrabům se ve hře objeví také nové zombie. Rychlá zombie umí obstojně šplhat a skákat. Připomíná mi hlavně kreatury z Far Cry, naštěstí není tak silná. No a jedovatí headcrabové dávají vzniknout zombiím, které pravděpodobně nejsou jedovaté, zato ale na zádech nesou spousty dalších jedovatých headcrabů, a rádi vám jednoho mířeného pošlou přímo do obličeje. Ant lions nejsou nijak silní ani odolní, ale je jich hodně a když už je kolem sebe máte, je nepravděpodobné, že z okolního písku nezačnou vylézat noví. Oni jsou totiž citliví na to, když jim někdo šlape po písku.
Co se alienů týče, zbývá zmínit už jen barnacle (a.k.a. to, co má zuby a visí tomu jazyk až na zem) a jednoho ichtyosaura (ryba), který se tam na pár sekund mihne. No a všechno ostatní je mechanika. Například všudypřítomné scannery. Létá to kolem a fotí vás to, což vás oslepuje. Což vás taky pěkně namíchne. Manhacks jsou další malé létající potvůrky, tentokrát ovšem nefotí, ale řežou. To, co je drží ve vzduchu, je totiž poměrně naostřená vrtule. Poslední technickou maličkostí znepříjemňující váš život je tzv. „Roller mine“ její smysl je takový, že se na vás (resp. buginu) přilepí a dá vám elektrický šok. Ale není nic jednoduššího, než je chytnout gravity gunem a zahodit do vody.
Vozidla a letadla jsou zastoupena obrněným transportérem, vrtulníkem, bojovým vznášedlem a tankem. Všechny mají jako primární zbraň pulsní dělo a některá vládnou raketami. Sentry gun asi všichni z prvního dílu znáte (prostě přenosná kulometná věžička) a stridery, obří palposty na vysokých nohou, potkáte až v posledních misích. Právě na striderech a bojových vznášedlech se nejvíce vyblbnete s raketometem.
Ve druhé polovině se k vám přidají také nějací spolubojovníci. Dokáží se sice krýt a takticky postupovat, ale stejně tak snadno umírají. To vás ale moc trápit nemusí, protože se hned někde objeví nová skupinka dobrovolníků. Někteří z nich jsou lékaři. Spolubojovníky také můžete posílat na určitá místa. Kromě toho, že se mi omlouvali, když mi překáželi v cestě, bylo docela fajn také to, že mi hlásili, když bylo potřeba reloadovat, což mě opravdu potěšilo.
V této části také začnete potkávat speciální miny, které v blízkosti nepřítele vyskočí do vzduchu a cestou zpátky vám vybuchnou do obličeje. Jsou dobře vidět a když je vyndáte gravity gunem, můžete je někam položit, aby fungovaly pro vás. Ale to je vlastně k ničemu, protože jakéhokoli nepřítele dříve zastřelíte sami.
Suma sumárum
No, ono to vypadá, jako by Half - Life 2 snad byla špatná hra. Ne, to rozhodně není. Je poměrně dynamická, má zajímavý příběh, kvalitní a originální puzzly, nepřekonatelnou fyziku, perfektní mimiku postav, kvalitní a plynule hratelnou grafiku a další přednosti. Ale taky je poněkud přímočarý a vede vás za ručičku. Prostě není to ten starý dobrý Half - Life.
Navíc - a to mě naštvalo asi nejvíc - většina toho, co jste mohli vidět ve videích za poslední 2 roky, ve hře NENÍ. Boj se stridery na oné křižovatce, kde po nich házeli písmenka z reklamy, útok na laboratoř Dr. Kleinera (video, kde Gordon shodí monitor a doktor ho okřikne) a mnohé další vydařené kousky ve hře jednoduše NEJSOU. Autoři by se mohli vymlouvat na ukradený kód, nýbrž ale jenže! Proč? Ne, tohle není dostatečný důvod.
Ale je to dobrá hra. Lidé jsou a budou nadšeni a bylo by ode mě nefér ji shodit, každopádně si nemyslím, že si zaslouží takové hodnocení, jaké ji dávám. Ona je to opravdu dobrá hra. Ale já zastávám názor, že pokud chcete změnit hru, měli byste také změnit název.
Hodnocení produktu: 92%
Výrobce: Half - Life 2
Relevantní website: Half - Life 2 Fallout